Stačí e-book k nalezení stylu?

Ráda bych jednoduše řekla, že stačí – ale je to trochu složitější. Musíte být schopni se vidět objektivně, vzít v úvahu, jak vás vidí okolí a také co vám sedí a v čem se cítíte dobře.

E-book jsem psala se záměrem dát lidem co nejlepší nástroj k tomu, aby svůj styl našli bez mé osobní přítomnosti, třeba pokud bydlí daleko. Osobně myslím, že jsem udělala, co bylo v mých silách a pokusila se předat vše podstatné, tedy popisy stylů a důležité otázky k zodpovězení, později i doplněné pracovním sešitem. Přesto se občas stane, že někomu e-book nestačí a tak nakonec přijde na konzultaci a světe div se, vidím v něm úplně jiný styl, než sám odhadl. A tak přemýšlím, proč se to děje, kde jsem v e-booku udělala chybu a jak si to vysvětlit. Je to ale těžké zjistit, protože text samotný je jen jedna z proměnných. Do určování stylu zasahuje mnohem více věcí a dneska se pokusím to trochu rozvést, vysvětlit, kdy a proč může e-book selhávat a připomenout, že najít svůj styl sám není snadné a proto je často vhodnější to prostě zkusit s klasickou konzultací rovnou (je na vás odhadnout, kdy e-book postačí a kdy beze mě budete tápat). A pokud opravdu přijít nemůžete, ať už z jakéhokoli důvodu, zkusím ještě trochu poradit, jak e-book co nejlépe využít.

 

Když se hledání nedaří (ani s e-bookem), aneb nejčastější možné chyby:

  1. Nedbáte na názor okolí (anebo na něj dbáte až příliš)
  2. Nejste dost pečliví
  3. Nevíte, co vám (ne)sluší
  4. Pro les nevidíte stromy
  5. Omezené myšlení
  6. Jdete na to až moc hlavou
  7. E-book zkrátka nepojme vše

 

Nedbáte na názor okolí (anebo na něj dbáte až příliš)

První problém, který vyvstává, když svůj styl hledáte sami, je subjektivita. Vy sami sebe znáte nejlépe, jistěže, ale občas je tak hluboká znalost na škodu (už jsem o tom psala). Máte o sobě hromadu představ, které by cizí člověk neměl. Cizí člověk, jako třeba já, vidí, jak působíte na první pohled. Vidí ve vás věci, co už jste se možná naučili ignorovat, jste na ně zvyklí. Vidí, jak se chováte, jak působíte, co z vás vyzařuje. Samozřejmě, že to oblečení může podtrhnout (autentické oblečení) nebo utlumit (móda etc.). Nicméně něco je na vás prostě tak patrné, že to neschováte. Je vidět, jestli jste spíše plaší a tiší nebo energičtí a přátelští. Jestli jste křehká bytost nebo se s ničím moc nepářete. Něco z toho může být naučené, ale dost z toho je pravdivé už proto, že si to neuvědomujete a tímpádem to neumíte příliš kontrolovat. Proto je někdy prostě dobré se zeptat ostatních lidí, co ve vás vidí. Rodina, přátelé, známí… ale také kolegové, zaměstnanci, zákazníci. Prodavačkám ovšem moc nevěřte, většina chce hlavně prodat a jsou naučené, že mají doporučovat to, co je „módní“ – v představě, že všichni chtějí být módní, ne autentičtí – a nejsou úplně objektivní. Alespoň si to já myslím, třeba jim křivdím. Zkrátka, všímejte si komentářů okolí. Pokud často slyšíte, že jste „energická ženská“, tak trochu to napovídá, že k vám možná půjdou spíš výrazné barvy a praktické oblečení než něžné volánky.

 

Dojmy a styly – co o vás můžou vypovídat poznámky okolí, např.:

  • něžná, křehká – romantická, éterická
  • duchem mimo, nepřítomná – éterická
  • nevinná, mladistvá – dívčí
  • drsná, rázná, „jde si za svým“ – tomboy, rockový, celkově jangové
  • vznešená, snob – okázalá, dramatická
  • nepřehlédnutelná, ambiciózní, odměřená, „děsivá“ – dramatická
  • provokativní, flirtující, drzá, „na chlapy“ – svůdný
  • uhlazená, důstojná, vychovaná, strohá, dominantní – elegantní, příp. minimalistický
  • nekonvenční, divoká, volnomyšlenkářka, tvůrčí – bohémský, kreativní
  • milá, hodná, obyčejná – holka odvedle
  • divná, tajemná, cynická, depresivní – gothic, čarodějnický, příp. fantasy
  • přátelská, přirozená, otevřená – přírodní
  • atd.

 

Občas se může stát, že okolí hodnotí špatně. Především, pokud se zeptáte přímo na oblečení. Tady vstupují do hry soudy založené na tom, co si ona osoba myslí, že je hezké, správné a že byste měli nosit, nikoli co k vám sedí. Maminky mají často potřebu dětem „vnucovat“ nevhodný styl oblečení. Ale když se zeptáte lidí (ideálně těch, co vás neznají do hloubky), jak působíte, budete se možná divit, co uslyšíte. A pokud si myslíte, že jste v určitém stylu, ale lidé vám opakovaně říkají, že působíte úplně jinak, než by mu odpovídalo, stojí za to se zamyslet nad tím, jestli se náhodou nemýlíte. Mohou se ve vás mýlit – ale nemusí.

 

Nejste dost pečliví

Pokud e-book jen zběžně prolétnete, cvičení uděláte tak na půl a pořádně se nad nimi nezamyslíte a pracovní sešit ani neotevřete… dává smysl, že máte obtíže se v sobě zorientovat. Občas není příjemné se v sobě tak „hrabat“, občas to může být i nudné, pokud sebepoznání není vaše oblíbená činnost… ale pokud tohle dělat nechcete, svůj autentický styl sami jen tak nenajdete. Budete se muset více obrátit na své pocity a okolí a doufat, že vám poskytne dobrou zpětnou vazbu.

 

Nevíte, co vám (ne)sluší

Dobrým ukazatelem ke zjištění vašeho stylu, alespoň tedy částečným, je fakt, že některé věci vám prostě sluší více, jiné méně a v jiných je to prostě hrůza, i když na jiné postavě/stylu vypadají skvěle. Je to ta první věc, se kterou se budete muset smířit. I když přiberete nebo zhubnete, proporce a dojem z vaší postavy a obličeje vám zůstane až do smrti. Pokud ve volánkových šatech vypadáte směšně, ani za deset let se z vás nestane romantička. Je to styl, který můžete rovnou vyloučit. Jistě, jsou chvíle, kdy vám něco relativně sluší a není to váš styl. Můžete to mít, i když to není úplně „ono“. Možná se v tom prostě necítíte, i když k tomu nemáte žádný rozumný důvod. Možná v tom vypadáte uťáple a obyčejně nebo se v tom oblečení ztrácíte. Každopádně je dobré vědět, co se k vám hodí. Pomůže vám to s nalezením vašeho stylu docela výrazně. Jak vždycky říkám, když jdu nakupovat se svou maminkou a chceme se opravdu zasmát, prohodíme si styly oblečení. I když nejsem 100% romantička a květované šatičky jsou na mně až moc sladké a ne v mém stylu, vypadám v nich relativně dobře, zatímco v kožené bundě, klasické košili nebo džínách a tričku působím nudně až směšně. No a moje jangová maminka to má naopak. Obě tak víme, jaké věci (a styly) určitě vyřadit.

Já pro to mám cit, proto nevím, jestli to vidí i ostatní nebo ne, ale – zkuste se občas dívat po lidech na ulici anebo ještě lépe na ty, které vídáte často a nosí směsici různých stylů anebo si projděte obrázky celebrit, třeba i z různých rolí a seriálů. Podívejte se, jaké věci na nich vypadají skvěle, jaké adekvátně a jaké přímo křičí, že jsou na špatné osobě. Možná to uvidíte, možná ne, já to vidím a občas je to hodně do očí bijící. Jinové ženy v jangových šatech vypadají méně krásné a ženské, jakmile si však obléknout něco jemnějšího, vynikne ta něžnost, které jste si na nich dříve nevšimli (Jennifer Morrison v Bylo, nebylo nosí v seriálu hlavně džíny, tričko a koženou bundu; pokud si však najdete její obrázky, zjistíte, že jí nejvíce sluší styl éterický-přírodní; Lana Parilla ze stejného seriálu je nejspíš elegantní-dramatická a kostýmy a role tomu odpovídají). Krom toho, herci mívají stylisty a bývají do role obsazováni i dle vzhledu, zatímco na „civilech“ si těch nesrovnalostí všimnete častěji.

 

Pro les nevidíte stromy

Nejen u klientek, ale také v komentářích zde na blogu vidím tuto chybu asi nejčastěji. Pro les nevidíte stromy, resp. pro styl nevidíte prvky a detaily. Snažím se na to upozorňovat a připomenu to znovu – styly a esence nejsou pravidla, nejsou to uzavřené kolonky, nejsou to mantinely toho, co je a není možné. Můžete mít styl, který se příliš nepodobá žádnému z mnou uváděných stylů. Můžete mít samozřejmě také úplně typický styl, ale nespoléhejte na to, že zrovna vy se do pár kolonek vejdete. Styl je nápověda, je to ukázka. Stejně tak moje popisy stylů nemohou vždy zahrnout sto procent všech charakteristik všech jejich nositelů. Snažím se vypíchnout to hlavní, ale někdy prostě musíte dát na svůj pocit (viz bod 6) spíše než na to, jak si myslíte, že se znáte. Pokud se snažíte vecpat do jednoho stylu a vzít si z něj vše nebo najít styl, ve kterém opravdu vše sedí, není divu, že jste svůj styl pořád nenašli.

Styl je předloha, ne zákon. Vyberte si z něj to, co vás oslovuje, co vám sedí, začleňte to do svého stylu a nezapomínejte na to, že váš styl může být klidně něco úplně nového, jedinečného, co nikdo jiný nemá. Stejně, jako nikdo jiný není vy. Účelem není se „zařadit“. Nebojte se nosit jiné barvy, než odpovídají klasické podobě onoho stylu, používat jiné doplňky nebo prvky, nebojte se styly zkombinovat nebo ke stylu přidat esenci. Nebojte se mít styl, který není žádným z mnou daných stylů. Hledejte to svoje. Svoje dokonalé jednotlivé kousky oblečení. Svůj celkový dojem. Pokud jste country kovboj (klobouk, džíny, pásek s přezkou a boty s ostruhami) nebo exotická gejša (asijské vzory a střihy), nenechte můj seznam stylů, aby vás omezoval na svobodě 🙂

 

Omezené myšlení

Znáte se už hodně dlouho, nejspíš si o sobě něco myslíte a je to docela stabilní. Stejně tak máte určité názory na různé lidi, věci a také – oblečení. Můžete mít přesvědčení, že pouzdrovky jsou nepraktické a nosí je jen paničky, že velké výstřihy patří k lehkým ženštinám, v teniskách nebudete dostatečně ženská nebo že jste ušmudlaná, chudá, nevýrazná myška, která nemůže být okázalá nebo dramatická. Takové omezující představy vás v hledání brzdí, odložte je na chvíli stranou a zkuste dát všemu šanci. Pokud vám něco sedí a nesnášíte to z jiných důvodů, stojí to za vyzkoušení a zvážení. Pokud máte určitý životní styl, do kterého podpatky moc nezapadají, vždy si nejprve ujasněte, jestli je toto životní styl, jaký milujete, sedí k vám a je vám přirozený nebo si pořád ještě na něco hrajete. Teprve když víte, že chodit dvakrát denně běhat milujete a neděláte to kvůli sportovně založenému příteli nebo strachu z tloušťky, můžete zvážit, že jste spíše sportovní.

Já dlouho bojovala se svou přirozenou pasivnější, emocionální náturou a toužila být výkonná, ale nakonec jsem odložila džíny, tenisky a podobné praktické „nesmysly“ (pro mě nevhodné) a víceméně se smířila s tím, že se ráda povaluji v posteli, sním, čtu si psychologické články a pracuji nebo jdu ven jen když mám chuť, což není až tak často – a že nemusím nikam spěchat a přizpůsobit se dnešní rychlé době. Na druhou stranu vím, že ani ty pouzdrovky a lodičky nejsou pro mě, protože potřebuji určitou svobodu. Být dokonale upravená nikdy nebylo a nebude to „moje“. Narozdíl od elegantních to k životu nepotřebuji 🙂

 

Jdete na to až moc hlavou

V e-booku mám popisy stylů a kontrolní otázky. Snažila jsem se vybrat typické charakteristiky a položit otázky tak, aby se v nich odrážely, ale může se stát, že se povahově uvidíte ve stylu, který k vám nesedí nebo naopak nepoznáte, že v nějakém jste a zavrhnete to předčasně. Jak říkám, znáte se už tolik, že se snadno ztratíte v detailech své povahy a nepoznáte, co je to nejvýraznější, viditelné, to vaše vyzařování.

Můžete se vidět v charakteristikách éterických, ale nějak to k vám nesedí. Možná jste duchovně založený člověk, který k tomu došel skrze zkušenosti, ale to hlavní, co z vás vyzařuje, je něco jiného – jiné styly. Možná vám ty bílé róby vůbec nesluší. Možná vás to naopak k nějakému stylu táhne citově a sluší vám, ale nějak se nevidíte v těch otázkách a hlavních charakteristikách a pochybujete, že odráží vaše nitro. Možná ty charakteristiky máte a nevidíte je u sebe. Možná jsem holt nezahrnula všechno, to se stává. Každopádně je někdy dobré dát na svůj pocit a ten styl alespoň vyzkoušet. A možná u něj nakonec zůstanete s tím, že se v něm stejně cítíte nejvíc sami sebou. Sem také spadá to, že byste se měli zamyslet nad věcmi, které milujete. Koupíte si je jednou a nosíte je do roztrhání a ne proto, že nic jiného nemáte, ale proto, že se s tím kouskem oblečení nechcete rozloučit. Anebo je to něco speciálního, co se podle vás nikam nehodí, tak to obdivujete ve skříni a občas si to obléknete jen tak, protože je vám v tom tak báječně. Pokud se v něčem cítíte skvěle – a nejen kvůli pohodlnosti nebo komplimentům – věřte tomu pocitu. Prozkoumejte ten styl.

 

E-book zkrátka nepojme vše

I když bych si to přála, nemůžu zahrnout všechny existující styly a možnosti. Možná je ani neznám. A tak se nenechte e-bookem příliš omezovat, využijte ho, ale klidně pátrejte i mimo něj. Milujete klobouky? Hledejte obrázky klobouků a koukejte, jaké oblečení k nim modelky a modelové na těch fotkách nosí. Je něco z toho vhodné i pro vás? Možná jste viděli na ulici někoho v oblečení, které ve vás něco probudilo a inspirovalo vás. Možná nějaká pohádková postava nebo seriálová/filmová role odráží, jací jste nebo chcete být. Tvůrci kostýmů k filmům a seriálům jsou často mistři ve vystihování povahy oblečením, takže je tady pravděpodobnost, že pokud se vidíte v nějaké postavě, její oblečení může být podobné tomu, co se hodí k vám. Jen se nenechte unést sněním a stůjte stále nohama na zemi. Buďte k sobě upřímní. Nesmělý mladík, který se „vidí“ v Bondovi, zatímco je spíše Peter Parker by udělal lépe, kdyby se zeptal svého okolí, jak na něj působí. Přesně, jak tomu bylo v bodu 1. Pokud se tedy nedaří styl najít, nejlépe je zkusit různé cesty a vyvarovat se chyb zde zmíněných.

 

Tipy, jak hledat líp, vychází z předchozích chyb. Pokud se z nich poučíme, tak pomůže:

  1. Zeptat se lidí v okolí, jak na ně působíme, jak vypadáme; a vzít to v úvahu
  2. Vyhradit si na hledání dostatek času a opravdu do hloubky si vše projít a promyslet
  3. Zkusit si co nejvíce různých druhů oblečení, třeba s sebou do obchodu vzít upřímnou kamarádku a poznačit si, jaké typy/styly oblečení na vás vypadají dobře… a jaké by víc slušely kamarádce nebo někomu úplně jinému
  4. Brát styly jen jako ukázku různých možností, nikoli mantinely toho, co je možné; soustředit se na detaily, prvky, na drobnosti, co se vám obecně líbí, hodí se k vám, spíše než na styl jako celek
  5. Zkusit se odpoutat od všech přesvědčení a podívat se na věc s nadhledem, novýma očima – co když nic z toho, co si myslíte, není pravda? Prozkoumejte každý styl, jako byste o sobě nevěděli vůbec nic.
  6. Dejte také na svůj pocit. V čem se cítíte opravdu dobře? Jaký kousek v šatníku nejvíce milujete (i když jej z jakéhokoli důvodu třeba moc nenosíte). Co máte rádi a nikdy jste nepochybovali o tom, že k vám patří? Co je vám přirozené? V čem je vám naopak nepříjemně?
  7. Pokud vše ostatní selhalo, zkuste si přečíst další články, zkusit bod 4 a příp. přijít na konzultaci osobně.

Nový příspěvek

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.